VIII. Dík za návrat vojínů.

Jindřich Šimon Baar

VIII. Dík za návrat vojínů. (Hoch a dívka).dívka.)
Oba: Před rokem prosily děti Tvoje za návrat otců svých z války, boje. Tenkráte volalo každé robě za bratry, příbuzné vroucně k Tobě. Válka je skončena, vojsko doma, proto dnes děkujem svýma rtoma: Hoch: Dal bych Ti, Ježíšku, dal bych za to, 8 kdybych byl bohatýbohatý, stříbro, zlato. Dívka: Jsem však jen maličké, chudé děcko, prosté mé srdíčko – toť mé všechno. Hoch: To moje srdíčko Tvé teď jesti, žes chránil tatíčka od neštěstí. Dívka: I moje srdíčko Tobě patří, žes chránil před smrtí život bratří. Hoch: Nesu své srdíčko malé, nuzné za všecky vojáky, za příbuzné. Dívka: I srdce matičky, třeba chudé, také Tvým, Ježíšku, nyní bude. Hoch: Kdož se k nám vrátili zdrávi, svěží, i jejich srdíčka k Tobě běží. 9 Oba: Na místo díků všech nyní s plesem všecka svá srdíčka Tobě nesem. (Modlitba: Otče náš – nebo 3. desátek růžence radostného).radostného.)
IX. Koleda: „Vyšlo slunce jasné u Betlema v noci“.noci.“