Xll. Modlitba za český národ.

Xll. Modlitba za český národ.
Že k Tobě, malý Jezu Kriste, teď pozvedám své zraky čisté, to není pouhá náhrada. Jsem dítko chudé jen a prosté, jak tisíce jich se mnou roste na stromě mého národa. 11 Tys vrátil volnost mému lidu, by v pokoji a svatém klidu své vlasti mohl tvořit hráz; ty otrocká jsi rozbil pouta a z temna žalářního kouta jsi na výsluní vyved nás. Dnes za ten národ, jeho štěstí chce prosba má se z prachu vznésti až před Tvůj mocný Majestát. Hle, jesle tvoje slzou rosím, za národ český, Kriste, prosím, i za náš nový, český stát. Už dávno – před tisíci lety své svaté víry bílé květy v mém národě jsi nechal růst, je pěstil Cyrill s Metodějem a od těch dob Ti chválu pějem, tu českých srdcí, českých úst. Ať každý z nás, ó Kriste PanePane, se hodným Tvého daru stane, ať kvete v Čechách ctnost a mrav, ať símě víry se tu daří, a pravá zbožnost roste, jaří, by národ šťasten byl a zdráv! Když neštěstí se v okna dívá, když národu se připozdívá, 12 k nám rychle vejdi pod střechy. Když trpíme, trp s námi spolu, sám ke každému sedni stolu a poskytni nám útěchy. Dej život šťastný nám a dlouhý a naše práce, naše touhy Ty milostí svou provázej. A v zákopech i boji lítém buď národu i církvi štítemštítem, jim k vítězství Ty pomáhej! (Modlitba: Otče náš – nebo 5. desátek růžence radostného.)
XIII. Koleda: „Jak jsi krásnékrásné, neviňátko.“