IV. Dík za mír.

IV. Dík za mír.
Minul rok. – VzkletlyVzkvetly zase svaté Boží vánoce, a loď žití ocitla se v mírutiché zátoce. Ježíšku můj! Rok je tomu, žal jsme v srdci chovali, u Tvých jeslí v tomto domu v slzách k Bohu volali: „Ukonči už boje, zlosti a dej zavznít nad všemi: Sláva Bohu na výsosti, pokoj lidem na zemi!“ Hle! Tys vztáh svou mocnou ruku, zastavil jsi krve proud, shlédls na náš žal a muku, nedal jsi nám zahynout. 5 Proto znova jdeme k Tobě v tento tichý, prostý chrám, rádi v šťastné míru době spěcháme sem k jesličkám. Ježíšku náš nejmilejší, za ten zlatý míru květ nejen malé dítky zdejší, ale dík Ti vzdává celý svět. České básně, české písně budou Ti zde hlaholit, nesuď, prosím, tuze přísně, co Ti pěje věrný lid. Nejprv za mír díky vroucí vzdává Ti dnes naše hruď: Sláva a čest nehynoucí na věky Ti, Kriste, buď! (Modlitba: Otce náš. – Nebo 1. desátek růžence radostného.)
V. Koleda: „Vítej, milý Jezu Kriste“.Kriste.“
6