VYZNÁNÍ.
Milenko,
jež sijsi se stala drahou srdci mému
v záhadné hodině,
kdy duše vyrůstá
v pohledech tajemných
jak kalich lotosu, jenž za noci se vzkřísí
nad fosforově chorým jezerem,
snad ani nepochopíš,
jak mohlo zahořeti mé smutné srdce
pro tebe, květe liliový,
holubice snivá
s pohledem důvěrné večernice,
vynořelé nad borovinami.
Zrcadlo nebes,
které se zjeví se nad propadlinami
kol jarních, kouřících polí,
po nočním dešti z rána!
Miluji v tobě svou něžnost.
Barevné vzrušení,
které se zmocní země a travin a duší,
když bílá mlha vydychuje z tisícerých otevření
při dopadu blahorodného slunce v nivách!
Miluji v tobě své snění.
42
Tiché udivení,
které zastaví osamělého,
když bloudí za podzimních odsvitů hustými hvozdy
a náhle se promítne do zúžené dálky průsek,
skončený světlezelenou spletí haluzí,
podivuhodně stylisovaných
do forem malovaného okna
ve starém gothickém chrámu!
Miluji v tobě svou duši.
Myslím na tebe více než na modré zrcadlo nebes.
Kreslím si tě krásnější než lesní fikci gothiky.
Miluji tě více než kouřící zemi z jara.
A proto, milenko,
že mi tvůj pohled v památné hodině
vybavil obraz důvěrné večernice,
útlé tvé ruce vzestup mlh,
úsměv tvůj tklivý
zlomený průsvit paprsků v podzimních lesích,
řeč tvoje něžná hudbu mé duše,
meditující v neděli odpoledne na horách,
proto tě, dívko má, miluji.
Snad ještě nepochopíš slova má,
tak jako já jsem dlouho nechápal
pohledy země, oblohy a lesů,
úsměvy slunce, hvězd dálných a luny,
pokyny květů, klasů kyv a chvění,
znamení mlhy, večerních záplav, půlnočních tišin,
43
ptáků let, travin dech a pochod oblaků,
život všechen,
harmonii jeho a slávu,
a truchlivou cestu svého zvědavého srdce.
Ale ty, má vyvolená,
pochopíš
jednou večer,
až budeš sedět v zimě vedle mne,
bříza bude zpívat v kamnech píseň vykoupení,
plameny budou malovat doutnavými štětci strop,
venku bude naříkat romantický vítr
a já přitulen k tvému dobrotivému srdci,
v ruce své drže něžnou tvou ručku,
budu ti vypravovat
smutnou pohádku svého zanedbaného srdce.
Pak teprv pochopíš,
proč jsi se stala drahou srdci mému,
milenko.
44