PARKU VE ŠTERNBERCE.

Jaroslav Haasz

Když přešlo třicet let, zas uzřel jsem tvé stíny, ne zlatá světla tvá, jen parku zříceniny: tvé cesty zničeny, lip řady pokáceny, hra slunce ve snětích, jež pro lid nemá ceny, snad s vichrem odlétla, tvé sochy, krásné ženy, mechem pokryty a s rozbitými jmény, jak v zem se propadly. Kde houstla v tichu líska, dým černý valí se, vlak špinavý tam píská, had, kolej z ocele, tvá něžná bedra stiská, že těsněj pod hradem se ke zdi choulí víska. Kdo se mnou smáli se, ti navěky již ztichli. Jak poutník jsem tu dnes, jenž večer kroky zrychlí, by domů dostihl, však domov nepoznává. Zří hrobky kolkolem, je zvadlá vůkol tráva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

615. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Božena Benešová)
  2. Sonet o mlhavém ránu. (Josef Svatopluk Machar)
  3. DEN V ŘÍJNU (Viktor Dyk)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. DVĚ PÍSNĚ (Karel Václav Rais)
  6. VLAKEM. (Adolf Brabec)
  7. * * * Do prozářených mlh se dálný obzor tratí (Karel Nejč)
  8. Sonet polední. (Josef Svatopluk Machar)
  9. báseň bez názvu (Louis Křikava)
  10. Do Ameriky. (Antonín Sova)