[Věnování]
I já sem se loučit musel
Ve mladistvém věku svém
S přemnohou těšící hvězdou,
S přemnohým kojícím snem.
Hvězda klesala po hvězdě,
A mne minul sen po snu, –
A já lkál, že duše moje
V děsnou padnout měla tmu.
Však má zlatá harfo plesej!
Krásnější mně nastal sen,
A jasnější nebes hvězdou,
Blaze mi! – jsem ozářen.
[V]
Ňádra má se odevřela,
S hůry do nich klesnul svit,
A ku vědomí zřejmému
Zniknul mého srdce cit.
Zmocnila se láska ve mně
K národnosti zkřísené,
A rozličné moje touhy
V jeden žár jsou spojené.
A mně nelze tajit v ňadrách
K drahé vlasti lásku svou:
Pane vznešený, mé harfy
Hra ji jeví před Tebou!
VI
Obsah
VěnováníV
Písně.
Písně Hostýnské1
Povzbuzující12
Společenská13
Ozvěna15
Potomkům českých Vršovců17
Poznání19
Český musikant20
Nalezená harfa22
Zámky v povětří24
Slavík v nebi26
Ulán28
Touha po domovu30
Bezedno 32
Z hluboka34
Na hřbitově36
Nepokoj38
Nalezené zlaté zámky39
Vypovězená láska41
[VII]
Věnec nejkrásnější42
Modré a černé oči44
Života máj46
Obraz neměnný48
Potkání se49
Dívčin žal51
Nejdražší perly53
Lůžko poutníkovo55
Mroucí jinoch57
Upír59
Smutná královna61
Poslední píseň63
Růže na hrobě65
Píseň v bouři66
Den svatého Rufa69
Rozličné básně.
Modlitba na Hostýně75
Erb Rožmberský77
Otázka79
U jezera v lese81
Atomy83
Čechové u Baltu86
Návrat90
[VIII]