[Věnování]

[Věnování]
I já sem se loučit musel Ve mladistvém věku svém S přemnohou těšící hvězdou, S přemnohým kojícím snem. Hvězda klesala po hvězdě, A mne minul sen po snu, – A já lkál, že duše moje V děsnou padnout měla tmu. Však má zlatá harfo plesej! Krásnější mně nastal sen, A jasnější nebes hvězdou, Blaze mi! – jsem ozářen. [V] Ňádra má se odevřela, S hůry do nich klesnul svit, A ku vědomí zřejmému Zniknul mého srdce cit. Zmocnila se láska ve mně K národnosti zkřísené, A rozličné moje touhy V jeden žár jsou spojené. A mně nelze tajit v ňadrách K drahé vlasti lásku svou: Pane vznešený, mé harfy Hra ji jeví před Tebou! VI Obsah VěnováníV Písně. Písně Hostýnské1 Povzbuzující12 Společenská13 Ozvěna15 Potomkům českých Vršovců17 Poznání19 Český musikant20 Nalezená harfa22 Zámky v povětří24 Slavík v nebi26 Ulán28 Touha po domovu30 Bezedno 32 Z hluboka34 Na hřbitově36 Nepokoj38 Nalezené zlaté zámky39 Vypovězená láska41 [VII] Věnec nejkrásnější42 Modré a černé oči44 Života máj46 Obraz neměnný48 Potkání se49 Dívčin žal51 Nejdražší perly53 Lůžko poutníkovo55 Mroucí jinoch57 Upír59 Smutná královna61 Poslední píseň63 Růže na hrobě65 Píseň v bouři66 Den svatého Rufa69 Rozličné básně. Modlitba na Hostýně75 Erb Rožmberský77 Otázka79 U jezera v lese81 Atomy83 Čechové u Baltu86 Návrat90 [VIII]