Otázka.

Vincenc Furch

Otázka. (Dle Betty Paoli.)
Když já vidívám, an svět proměnný Věčně v pošetilství ponořený – Tu se potajmo do srdce mého Krade bolu cit nevýslovného. A já horké slzy lít bych chtěla V to jezero z krve i ze žela, A já očistit bych chtěla zemi Planoucími citů svých ohněmi. Chtěla bych se modliti na hrobách Velikánů, jenž v minulých dobách Zasvětivše svoje žití celé, Lidské právo zastávali směle. 79 A můj smutný duch by se jich tázal: Jaký klamný cíl se vám okázal, Pro nějž ste vy skrze život celý Bojovali jenom a trpěli. Zdali vaše símě se probírá? Nechť vám odpoví hlas Všehomíra! Proč ste bojovali a trpěli, Když účinku vaše oběti neměly? 80