Smutná královna.

Vincenc Furch

Smutná královna.
Hle na trůně zlatém sedí Stříbrovlasý, starý král, Vedle něho choť květoucí – Pěvec stojí opodál. Sahá jinoch v struny zvučné, Jeho píseň sladce zní, Tiše králová poslouchá – Jak se chvěje srdce v ní! Jsou to sladké, milé zvuky, Lásky slasť opěvá jun: Co je beze lásky život? Beze lásky co sám trůn? 61 Neposlouchá král na píseň, Nevře jeho chladná krev, Královna však vzdychá, šeptá, Šeptem zvučí její zpěv: „Koruna mi dána zlatá, Nedán věnec růžový, A o sladkém blahu lásky Srdce mé se nedoví!“ – 62