I. Hostýne, Hostýne,

Vincenc Furch

I.
Hostýne, Hostýne,
Hostýne, Hostýne,
Hora památná jsi, Věrným Moravanům Věčně posvátná jsi.
Z hluboka hledímehledíme, Horo svatásvatá, k tobě, Budějí se sny v nás O pradávné době. O pradávné době K nám pověsti znějí, Slyšíme hluk války, Duše nám se chvějí. [1] Znějí k nám pověsti O víře neměnné, I modlí se naše Srdce roznícené. 2