VÁNOČNÍ.
Na horských cestách, nad závějí
rolničky s pohádkou dovádějí,
na věžích gloria vyzvánějí –
Komu?
V máminé šerce, tátových botách,
po městech, po vsích, po samotách
jdou od domu k domu!
Umrzlá srdce dosud zahřívá
teplý dech chléva:
Se senem jesle z hrubého dřeva,
napravo volek, oslíček zleva,
nade vším hvězda zářivá,
království boží a ráj.
Chudera se starala,
kde by plének nabrala.
Přec se z ní zrodil ubohých přítel,
celého světa vykupitel –
Jich taky?
Tu s jablky, ořechy talíř,
36
kus vánočky, koláč, desetihalíř,
tam bouchnutí dveřmi, hlas hrubý –
Jak zablyskly vlčatům zraky
a zuby:
Utrhneme s růže květ,
dobudeme celý svět.
Věčně sní chudina, láj.
37