II. Moře.

Vincenc Furch

Neunavným tokem plyne moře, Chladné rameno své vine moře Kol rozkošné, pestrokvětné země; Hrobištěm jest mlhostinné moře, Hřbitovem bez křížku, bez náhrobku, Hrůzotajné, věčné, siné moře. Rozumíte, co to šumí moře? Přetajemné zpívá dumy moře – Ejhle, zoufanlivě k nebi pne se Rostoucími vlnochlumy moře, Propasti své strašné otvírajíc, Pyšné lodě mění v trosky moře. Mám-li plesem tebe vítat, moře? Čili oběti tvé čítat, moře? Modré jako nebe je tvé oko, Jako louka zdáš se zkvítat, moře, Perlami se třpytí tvoje tělo, Z kosti věnce umíš splítat, moře. Odměřeně na břeh bije moře, Hravé vlny na břeh lije moře, Taktem dme se, pyšné lodě nese, Zjevný velký život žije moře, Jenom jeho lesklý šat vidíme – Větší divy v hloubce kryje moře!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

507. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 158. Hrůza. (Jan Petr Jordan)
  2. Plul na svět daleký – O pýchy hlubiny! – (Adolf Racek)
  3. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  4. Zámek nad mořem. (Augustin Eugen Mužík)
  5. HROBY PŘI MĚSÍCI. (Otakar Auředníček)
  6. Na mrtvých vodách. (Karel Nejč)
  7. ZLÁ PLAVBA. (Ludvík Lošťák)
  8. VLAJKA ŽIVOTA. (Adolf Brabec)
  9. Dvě těla. (Adolf Heyduk)
  10. XXIX Moře se bouří, moře se pění. (Viktor Dyk)