ZLÁ PLAVBA.

Ludvík Lošťák

Po neklidném oceánu moje duše vyjela si, za bouře a za vichřice spěla v říši Snův a Krásy. Věčné moře vlnilo se, živé vlny do skal bily, a má duše bezestrašná k dalekému spěla cíli. Vlny vzduchem otřásaly, bouře Písní srdcem chvěla, duše moře obzírala, majáku však neuzřela. Na obzoru jak hrob němém černá mračna orlem spěla, pevné země, stinných lesů, moje duše neviděla. Vichr vál a vichr spílal, o vlnu se vlna tříští, ropot moře děl ropotu podobá se na bojišti. K dalekým a vlastním metám lstivým pluji oceánem, pevné břehy Jasné země čekám uzřít s Novým ránem...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

185. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Miluju moře modré. (Růžena Jesenská)
  2. 70. Moře. (František Sušil)
  3. Jaká náhlá přeměna! ( H. Uden)
  4. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  5. Večer na moři. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Splyň s mořem! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na mrtvých vodách. (Karel Nejč)
  8. Před bouří. (František Cajthaml-Liberté)
  9. II. Moře. (Vincenc Furch)
  10. POTOPENÝ CHRÁM. (Jiří Mahen)