ZLÁ PLAVBA.

Ludvík Lošťák

ZLÁ PLAVBA.
Po neklidném oceánu moje duše vyjela si, za bouře a za vichřice spěla v říši Snův a Krásy. Věčné moře vlnilo se, živé vlny do skal bily, a má duše bezestrašná k dalekému spěla cíli. Vlny vzduchem otřásaly, bouře Písní srdcem chvěla, duše moře obzírala, majáku však neuzřela. Na obzoru jak hrob němém černá mračna orlem spěla, pevné země, stinných lesů, moje duše neviděla. 29 Vichr vál a vichr spílal, o vlnu se vlna tříští, ropot moře děl ropotu podobá se na bojišti. K dalekým a vlastním metám lstivým pluji oceánem, pevné břehy Jasné země čekám uzřít s Novým ránem... 30