PÍSEŇ BŘICHU.

PÍSEŇ BŘICHU.
V úzké vlasti, kamarádi, s otroky se pouštět v boje, na Krčence jíti s pěstí, nesmyslno je a k smíchu! V úzké vlasti, kamarádi, nejlépe jest sloužit břichu! V těsné vlasti, čačtí hoši, o Svobodě snít a zpívat, tichošlápky budit k činům, nerozvážný čin je k smíchu! V těsné vlasti, čačtí hoši, semenec jen když je v břichu! V temné vlasti, moji drazí, pochodněmi ozařovat tupým bratřím temná srdce,srdce blouznění jest čiré k smíchu! V temné vlasti dosti světla, tuk když hoří bratřím v břichu! 81 V tiché vlasti se sekerou do lesů jít kácet stromy, setlelé a shnilé stromy, zbytečná je práce k smíchu! V tiché vlasti jaterničky nejlépe jest chystat břichu! V bohumilé mírné vlasti o Volnosti písně zpívat, tlusté pulce v loužích plašit, svrchovaně je již k smíchu! Tichá vlast má ráda hymny, v nichž se pěje chvála břichu! V krotké vlasti ochočené hřbet nehrbit jako otrok, ale čelo k hvězdám tyčit, blouznění jest pouhé k smíchu! Krčenci nad pyšné čelo milejší je sádlo v břichu! V zašeřeném rodném kraji po bratrské lásce toužit, o bratrství snít a zpívat, nepříčetno je a k smíchu! Rodný krajan nad bratrství jaterničku cení v břichu! – – 82