TÉ, S NÍŽ JSEM SE NIKDY NESETKAL.

Ludvík Lošťák

TÉ, S NÍŽ JSEM SE NIKDY NESETKAL.
V srdci mém žil obraz ženy, již jsem z duše miloval, za vidinou duše svojí na pouť světem jsem se dal. Širým světem putoval jsem za přízrakem duše své, ale s tou, již zbožňoval jsem, nesešlo se srdce mé. V zahradách a hájích vonných hledal já jsem Lásku svou, veliká jsem prošel města se svou duší zamlklou. Na pobřeží modrých moří bloudíval jsem sám a sám, a mé Sny a Písně lásky tiše spěly k výsotám. Na Zelených Horách jasných o Lásce jsem přemítal, tichým Snem a tichou Písní tlumil jsem své duše žal. Tisíce jsem spatřil očí, chtivých očí šumných žen, pouze té jsem nikdy nezřel, již jsem dal své srdce v plen... A tak letím světa plání s nesplněnou Touhou svou: květy mrou, a vadnou písně, pouze Věčné Touhy nehynou! 52