XXIV. Hostýn smutně hlídá

Vincenc Furch

Hostýn smutně hlídá Na svou sestru Tatru, A i Tatra zírá K vzdálenému bratru. Časy měnějí se, Říše rozpadají – Hostýne a Tatro, V jakém teď jste kraji? – Vy jste jednou stály V tétéž zemi slavské, V zemi slavské, v říši Velikomoravské. Ve moravské zemi Stojí Hostýn posud – Tobě, sestro Tatro, Horší padnul osud. Ač i to jsou tvoje Starodávné kraje, Však ti otčina tvá Teď odcizena je. Tatro, smutně stojíš, Hlídáš k bratru svému, V němém bolu zíráš K Hostýnu němému. Jen když ve tvém srdci Pocit želu zrůstá, Otvírají se ti Uzavřená ústa. Na znamení smutku Čelo zahaluješ, Obličej a tělo Mračnem obtahuješ. A ty hledíš bleskem K bratru vzdálenému – A ty mluvíš hromem – V bouři voláš k němu! – I hle, Hostýn z dálky Bleskem na tě hlídá – I slyš, mračný Hostýn Hromem odpovídá!

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

4. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XX. Hostýn jesti oltářem, (Vincenc Furch)
  2. Na posvátném Hostýně. (Václav Antonín Crha)
  3. Českým Sokolům. (Rudolf Pokorný)
  4. XXIII. Na svatém Hostýně (Vincenc Furch)
  5. 291. Jak je vyřknu, při spatření tebe (Jan Kollár)
  6. PAIAN. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. XVII. Hostýne! (Vincenc Furch)
  8. ZPĚV NA ŘÍPU. (Václav Jaromír Picek)
  9. XIX. Hostýne, Hostýne, otče náš, (Vincenc Furch)
  10. 8.   Devětadevadesát pálených děvčisek (Stanislav Kostka Neumann)