SMRT ANI SVOBODA.

Richard Broj

SMRT ANI SVOBODA.
1-1Smrt ani svoboda nechodí po horách, ale po lidech. 1-2A pole, ať dalo nám žito 1-3anebo koukol a pýr, 1-4musí být nejprve zoráno, musí být zryto, 1-5dříve než začne se na novo sít’. 2-1Smrt ani svoboda nechodí po horách, ale po lidech 2-2a dříve, než přijde smrt nebo svoboda, 2-3dříve, než nastane mír 2-4a klid, 2-5musí být bojováno. 2-6A jak bojováno! A s kým! Má vlastní milá, 2-7cit matinčin, otcova péče i opojná vůně rodné země 2-8přestanou dávno být přáteli! 2-9Vždyť ten, pro koho krvácím, pustě mi spílá –, 2-10svou největší lásku zaplatím asi hlavou 2-11nebo snad právě nůž bratrův skrz na skrz srdce mi probodá. 2-12A já sám v sobě burácím bojem a vřavou 2-13a zrada a rozkol, mou vlastní krví živený ve mně, 2-14dokud jsem naposled nevydech’, 2-15snad ani běsniti nepřestane! 2-16Smrt ani svoboda nechodí po horách, ale po lidech. 3-1Ostatně, znáte-li 3-2běh a zákonnost věcí, víte, že slunce, původce života, věčně plane, 3-3ale na zemi světlo střídá se s tmou. 3-4Nové ráno 3-5nemůže přijíti bez noci, 56 3-6jaro bez zimy, mužnost bez dospívání, 3-7mír před bitvou, 3-8bez záporu klad, 3-9a nikdo nemůže sled a spojitost úkazů zneuznat, 3-10popříti, zpřeházet, zastavit, předstihnout, 3-11vše má svůj pořad, svůj rytmus, svůj proud, 3-12svoje místo i čas: 3-13povely jedněch i toužebná přání nejširších mas.mas, 3-14zkrátka: 3-15réva není hned sladká, 3-16dřív přijde zrání – 3-17a před zráním růst, klíčení, setba a příprava půdy. 4-1Dnes je tu znavené, vyssáté konopné pole, 4-2zítra se přiženou sekáči, nezbude nic, 4-3ruce holé, srdce holé. 4-4A někdy příštěpříště, 4-5až půjdu tudytudy, 4-6změníš, mé pole, už docela dnešní svou líc, 4-7započneš znova, bude tu hladové oraniště. 4-8Vše, co kol tebe vzniká a niká, dá ti část sebe, 4-9úrodou těhotné nebe 4-10dá ti své deště, mlhy a sníh 4-11a také snad chumáček nezcela teplého, 4-12zimního slunce a jeho jektavý smích. 4-13Prvky, ukryté v prsou země 4-14i tajemná bratrstva jejich, 4-15vášnivá spojení zemin a kovů, jichž srdce doposud dřímá, 4-16a zázraků ústrojné hmoty, jíž srdce už tluče a buší, 4-17vše, co doposud zdánlivě spalo ve věčných, vesmírných dějích, 4-18a v hlubinách země tvořilo mlčící krystal, jenž moudrostí jímá, 4-19anebo němě v podivu vroucím láskalo svou vlastní duši, 57 4-20vše, co tu v půdě se potkalo: kamenné, živočišné, 4-21smyslný instinkt přírody, člověka dílo pyšné, 4-22milostná píseň zpívaná za letní noci, 4-23námaha oráče, teplá prósa práce, 4-24úrodné šťávy potu, rozkladná výživnost hnoje, 4-25krátce, 4-26vše, z čeho, role mé, budeš se radovat moci, 4-27krásné, i škaredé, naše i cizí, 4-28naše, vaše, moje i tvoje, 4-29sloučí se v nápoj nového života, 4-30ve kterém rozdíly zmizí. 5-1Snad bude trochu zmatku, více opojení, 5-2bude snad více milováno, než bude třeba, víc pito, nežli žito, 5-3pak přijde mráz, spáno pod sněhem, sladká dřímota, 5-4ale vlastně jen šalba a zdání. 5-5Poněvadž není, co není! 5-6Nespí, kdo bdí! Dole a uvnitř, ó, tam se pracuje! 5-7Na jaře přijde revoluce, na jaře přijde tání! 5-8Co mráz ukuje, 5-9roztaví slunce, zjihne snad docela i krunýř lidského srdce! 5-10Kalných vod a také bláta se povalí dosti, 5-11bude hodně strachu a zimomřivostizimomřivosti, 5-12ale někde to půjde ku předu rázně a prudce! 5-13A přece ještě všechno neroztaje! 5-14Naplavené kmeny velikánů dávno už padlých 5-15a vše, co přinesla doba neztravitelného, 5-16neztlí přes noc a nepromění se v úrodnou prsť –! 5-17Bude to palčivá zkouška vašivaší trpělivosti, daleké kraje, 5-18bude to zkušební kámen citu, doposud neprodaného, 5-19zvážení lidského,lidského „rád bych – –!“ 5-20a svůdných pokušení zavřená hrst! 58 6-1A přece na novou povodeň jarní nelze a nebudem’ čekat! 6-2Snad bude třeba širočiny, snad bude třeba sekyry, 6-3snad jenom dláta, 6-4– nepůjde to však bez víry, 6-5aby se narodil bůh – –! 7-1Čas stojí, čas chvátá. 7-2Ale čeho se lekat? 7-3Nespí, co bdí. Hluboko pod sněhem v obilí 7-4semeno dávno už vzklíčilo! 7-5Tehdy byli jsme opilí, 7-6vše nové se nám příčilo, 7-7nevěděli jsme ničeho: proč byly ruce stvořeny, 7-8že máme dávno už kořeny, 7-9že máme v sobě dost síly, 7-10ani, že až síla dojde, že budeme moci 7-11z celého světa pít, 7-12(a přece jsme pili!) 7-13– ba, sotva jsme věděli, že chceme růst 7-14a žít! 8-1My, obilná zrnka, po dlouhé noci 8-2teprve dneska milujem’ zářivý den! 8-3(čím je nám jen sen a sen?) 8-4už dlouhý půst 8-5v plném špýcharu nejbohatšího léta, 8-6(lenošení s rozevřenýma očima), 8-7dříve, než byla jsme seta, 8-8našim syrovým srdcím jen svědčil! 8-9Neboť, třebas, že přespříliš dlouho bylo už čekáno 8-10na příchod rozsévače, 8-11na dlaň, která nás zaseje, 59 8-12na ráno, 8-13na tón nejvyšší ve zpěvu naděje, 8-14jásavé flétny dech, 8-15jenž probudil spáče 8-16a malomocné léčil, – 8-17mělo to čekání přece jen účel! 9-1Neboť smrt ani svoboda nechodí po horách, ale po lidech 9-2a pole, ať dalo nám žito anebo pýr, 9-3– a dalo nám obého dosti – 9-4musí být nejprve zoráno, musí se zrýt, 9-5má-li se sít’. 10-1Aby lán vzrostl a vzpučel! 10-2Aby s úrodou přišel i mír 10-3a pohoda lásky s úsměvem oblaků modrých! 10-4Ale, co třeba tu práce, můj bože, a cnosti a trpělivosti 10-5a kolik rolníků dobrých – – –! 60

Kniha Neprodyšná noc (1926)
Autor Richard Broj