Hlas Tököli’ho.

Vincenc Furch

Maďar volá Turka bratra – bratr Turek nepřichází – Zatím hromoblesky orel Ruský a Rakouský hází. Maďar – Turek – jsou dva bratři; „slyšte, Turci, pospíchejte, Jak za časů našich otců, na pomoc nám přispívejte!“ Zapadá Maďarské slunce, noc své roucho rozprostírá – : K vzdálenému půlměsíci Maďar roztouženě zírá: „Zjev se zase nad Uherskem, strašný jasný půlměsíci, Tököli’ho duch tě volá, z hrobu se povznášející!“ – Hlídá Košuth k Carihradu, klaní se a ruce spíná, Tököli’ho, Rakocy’ho časy Turkům připomíná: „Strašný, jasný půlměsíci, sviť nám v noci, přijď k pomoci – Tököli’ho duch tě volá – sviť nám v hvězdoprázdné noci!“ –

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

8. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Golgothu chtěl přichystati (Vincenc Furch)
  2. Příchod Rusů. (Vincenc Furch)
  3. Na Maďaromany. (Karel Alois Vinařický)
  4. Sbratření. (Karel Alois Vinařický)
  5. Mezi zn. 530. a 531. Halljuk! éljen! pozor na orací! (Jan Kollár)
  6. Oltáře svobody Maďarské. (Vincenc Furch)
  7. Mezi zn. 522. a 523. Klec tu stínil strom a jeho čnící (Jan Kollár)
  8. Nagy Sandor v Addě. (Vincenc Furch)
  9. I. Přiletěli čápi (Vincenc Furch)
  10. Vilagoš. (Vincenc Furch)