Görgeyova rána.

Vincenc Furch

Kdo to v pyšný šarlat oděn Pánovitě jako král Na komoni bílém jede? – To Maďarské pluky vede Jejich první generál. Jak korunou šátkem modrým Čelo ovinuté má – Rána ještě nezhojená Nedávno mu zasazená Pod šátkem se ukrývá. Bojiště je květným sadem Pro chrabrého vojína – Jako pannu zdobí růže – Tak odvážlivého muže Krášlí jízva hrdinná. Ale jako všecko klamné Na rytíři mlhavém – Jest i lichá jeho rána – Není růže pěstována Na bojišti krvavém. Když byl jednou pyšný Görgey Svým husarům hrubě lál – Jeden z nich se pomstil za to – V noční době brzo na to Generála šavlí ťal. Görgey užuž složil šarlát – Tak se končí slávy sen – – On, jenž zval tisíce k boji – Nyní o samotě stojí – Zůstala mu jízva jen.

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

120. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 435. Zanechavši toto divadlo tu (Jan Kollár)
  2. Deputace Maďarská. (Vincenc Furch)
  3. Boj u Grochova. (Vincenc Furch)
  4. 284. Zlatohřivé novou nastoupiti (Jan Kollár)
  5. Slavozpěv. (Vincenc Furch)
  6. 259. Slávové! vy ducha nesvorného, (Jan Kollár)
  7. Dumka. (Vincenc Furch)
  8. ČERNOVÁ. (Adolf Heyduk)
  9. Wallmodenský pluk. (Vincenc Furch)
  10. První skutek Görgeyův. (Vincenc Furch)