Píseň o velikém budoucím štěstí.
Když dívám se vám do očí, ó duše mojí sestro,
mé síly ve mně rostou, všechny lepší vzněty,
a radost stoupá velká v závitech mé duše,
krev proudí bujněji a prudčej bije srdce
a sladké chvění cítím pronikat svou bytosť.
U vašich sedím nohou, v oči se vám dívám,
a tichou zpívám píseň, vroucí, svatou píseň
o velkém štěstí budoucím, jež dá nám život,
o krásném jarním dnu, kdy přijmu rozechvěný
dar sladký z vašich loktů vítězně a pyšně,
květ, který z naší krve vzejde požehnaný...
S tou písní a s tím snem jdu klidně žití rmutem,
jdu, šťasten svojí prací v slunci naši lásky,
vstříc k nejslavnější chvíli rozkvetení růží,
kdy v drahé vaší tváři vzplane růměn matky...
Bez květu nezajde náš lidský život krátký
a dáme lidstvu rádi, co nám láska podá
v tom synu našem – dobré lidské srdce...!
54