Jednou se mi mnoho zdálo:

Jiřík Luděk Moravský

Jednou se mi mnoho zdálo: Jednou se mi mnoho zdálo:
potkal jsem se s bílou pannou, potkal jsem se s tichou láskou zklamanou a uplakanou.
Bylo mi jí tolik líto... Měla oči temně rudé... Viď, že moje tichá láska věčně – věčně šťastna bude, viď, že brzo, brzounko juž moje sny se pravdou stanou, s láskou svou že nepotkám se zklamanou a uplakanou. 36