Jednou se mi mnoho zdálo:

Jiřík Luděk Moravský

Jednou se mi mnoho zdálo: potkal jsem se s bílou pannou, potkal jsem se s tichou láskou zklamanou a uplakanou. Bylo mi jí tolik líto... Měla oči temně rudé... Viď, že moje tichá láska věčně – věčně šťastna bude, viď, že brzo, brzounko juž moje sny se pravdou stanou, s láskou svou že nepotkám se zklamanou a uplakanou.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

221. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZLÝ KVĚT. (Josef Lukavský)
  2. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  3. ROZCHOD. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Je svátek luny... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. HŘBITOV (Jan Opolský)
  7. Za mrtvým. (Jan Červenka)
  8. Zesnulému příteli svému Fr. Bártovi. (Adolf Heyduk)
  9. XXIII. A těla žen jsou rozkošná a sladká, (František Gellner)
  10. *** O věrnosti a věčné lásce řečí (František Gellner)