*** O věrnosti a věčné lásce řečí

František Gellner

O věrnosti a věčné lásce řečí mluvila dojemnou. Já viděl stopy, které o těch svědčí, co šli tu přede mnou. Řek’ jsem jí: Život moje srdce zkazil, ty uzdravíš je zas. – Však nedůvěrou pohled její mrazil. Tak cize zněl můj hlas. V úzkostném tichu šli jsme ke hřbitovu. – Slyš, všecko marné je, má znejmilejší, nelze věřit slovu a není naděje. Na hroby nehleď. Upři zraky jinam. Ztiš lítost svou a hněv. Přitul se blíž, ať v těle zahoří nám zkažená, černá krev. –

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

158. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Psáno na první stránku knihy „O následování Krista“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Zesnulému příteli svému Fr. Bártovi. (Adolf Heyduk)
  3. ROZCHOD. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. IN MEMORIAM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Confiteor básníka. (Josef Svatopluk Machar)
  6. XII. Ba nevěřím tvým slzám ani tvému smíchu nevěřím, (Josef Kubelka)
  7. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Jednou se mi mnoho zdálo: (Jiřík Luděk Moravský)
  9. Sen. (Rudolf Pokorný)
  10. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)