VÝSTRAHA.
Když věrný pes tě z dřímot ruší
a bouří v půlnoci,
chceš, brachu, zacpav obě uši,
stráž spánkem přemoci?
Zda není radno, milý kmošku,
se vymrštit jak šíp,
krov proslíditi vzhůru k došku
až po koruny lip?
Což, vnik’-li lupič v statek rodný,
chtě věno odnésti,
jež strádalsstřádals celý život plodný
svým dětem pro štěstí?
Což, plazí-li se žhář k tvé stáji,
by lehl popelem
dům, kde už praděd žil jak v ráji,
byť s práce údělem?
Zle sobě radíš, hloupý kmotře,
když na výstražný hlas
jen ruka chabě oko protře
a žehráš: vzal psa ďas!
47
A hůř, když místo s palnou zbraní
jít cizím škůdcům vstříc,
tvá lískovice strážce raní –
o lotry nedbajíc!
48