To každý uznával že velký diplomat(J6m)
je Alain Chartier a vážil si ho král(J6m)
neb slávu Francie on šířil po světě(J6m)
ve Škotsku v Německu dar jeho výmluvné(J6m)
byl řeči všady znám jež bystře hájila(J6m)
co vlasti k prospěchu a co mu velel král(J6m)
Však stejně Francii i básník drahým byl(J6m)
Byl Alain Chartier i pěvec proslulý(J6m)
jenž zpíval o lásce a sterých půvabech(J6m)
jež dala příroda a šumná galská krev(J6m)
všem ženám Francie od nepamětných dob(J6m)
A Alain galantní v svém zpěvu pověstném(J6m)
O čtyřech paních pěl jak uměl nejlépe(J6m)
o kráse s grácií jež k věčné rozkoši(J6m)
se snoubí od věků ve dcerách Francie(J6m)
těch svůdných jiskřivých Však stejně vášnivě(J6m)
miloval Francii tu velkou slavnou Vlast(J6m)
a touto láskou chvěl se jeho mužný verš(J6m)
a trpěla li Vlast on trpěl ještě víc(J6m)
neb chápal příčiny a znal i vinníky(J6m)
v Proslovech útočných řek všecko s odvahou(J6m)
však tím víc doufal zas že najde Francie(J6m)
vždy znovu sílu svou a povznese se k moci(J6f)
to v knize nazvané Úvahy naděje(J6m)
Tak Alain Chartier s tou duší oddanou(J6m)
své vlasti v službě stál za vlády králů dvou(J6m)
tož Karla Šestého a Karla Sedmého(J6m)
A králům oběma svým duchem rovným byl(J6m)
A proto celý dvůr si vážil Chartiera(J6f)
ač závist tenkráte nic menší nebyla(J6m)
než dnes kdy zločinem jest těžkým posavad(J6m)
být větším o hlavu než davu prostřednost(J6m)
Leč jeden temný stín se táhl životem(J6m)
Alaina Chartiera jenž tak všem zdálo se(J6f)
met dospěl nejvyšších kam lidská ctižádost(J6m)
se může povznésti jak štěstí na vrchol(J6m)
Nuž Alain Chartier dost častý tento zjev(J6m)
a zdá se že to snad již zákon Přírody(J6m)
tak neměl sličnou líc jak duchem krásným byl(J6m)
A proto Chartier ač s takým nadšením(J6m)
pěl chválu krásných žen byl málo milován(J6m)
Ten osud dvojnásob je krutý básníku(J6m)
jenž srdce více má než jiných lidí dav(J6m)
a cit má jemný tak jak lístek mimósy(J6m)
a žíti nemůže bez lásky svátostí(J6m)
Tak míval Chartier své chvíle bolesti(J6m)
kdy plakal v úkrytu a hejskům záviděl(J6m)
i nejhloupějším z nich že měli přízeň žen(J6m)
pro hladkost tváře své A dodnes tomu tak(J6m)
zevnějšek ženě vším Po duši neptá se(J6m)
a sama podobna je broskvi nádherné(J6m)
je krásna na pohled však v srdci červiva(J6m)
A byť bys věděl to ty po níž toužíš přec(J6m)
bláhově mučíš se že mukám unikáš(J6m)
jež ještě horší jsou Eh stará záhada(J6m)
Tak Alain ducha král a chlouba Francie(J6m)
dvou králů miláček a básník slavený(J6m)
přec málo šťasten byl a žízní lásky chřad(J6m)
A stáří zákeřné jež zvolna plíží se(J6m)
byť stokrát popřels je a sebe klamal tak(J6m)
i Alain musil zřít a doznat v bolesti(J6m)
že přišlo přece jen a vzalo bezcitně(J6m)
i slední naděje jež v srdci zbyly mu(J6m)
Pak zcela sesmutněl a jal se utíkat(J6m)
před lidmi před světem v kouty zapadlé(J6m)
kde nikdo nechodil se počal ukrývat(J6m)
tam plakal neslyšen nad trpkým osudem(J6m)
Tak často usínal a viděl aspoň v snech(J6m)
žen sladké fantómy jak k němu kloní se(J6m)
v oddání vášnivém s poklady milosti(J6m)
Byť hořce procital z těch vidin rájových(J6m)
přec miloval ten klam Tak všichni básníci(J6m)
vždyť radost nejčistší nám dává jenom sen(J6m)
a štěstí nejvyšší je v ráji Ilusí(J6m)
Tak jednou usnul zas na chodbě postranní(J6m)
jež vedla ze sadu do komnat dauphina(J6m)
Spal pevně v sladkých snech Snad nejkrásnější z žen(J6m)
teď byla u něho a sterým polibkem(J6m)
ho žhavě líbala a slova vášnivá(J6m)
mu v lásce šeptala V tu chvíli náhodou(J6m)
šla chodbou ze zahrad byl večer blízek již(J6m)
a doba oběda Markéta spanilá(J6m)
již zrodil Skotský trůn a dauphin Francie(J6m)
za svoji zvolil choť Šla v průvodu svých dam(J6m)
až náhle stanula před spícím básníkem(J6m)
Tvář jeho nevzhledná ji upoutala v ráz(J6m)
zpod tahů vrásčitých v nichž smutek skrýval se(J6m)
dnes jakby zářil jas jímž štěstí dívá se(J6m)
a v jehož zásvitu se všecko krásným zdá(J6m)
Naň chvíli hleděla a něco u srdce(J6m)
jí měkce dotklo se a nitrem zahřálo(J6m)
v ráz k němu sklonila se náhlým pohybem(J6m)
a na rty polibek mu vtiskla lehounký(J6m)
A ještě okamžik naň s něhou hleděla(J6m)
pak dále brala se Dam průvod oněměl(J6m)
a tonul v úžasu Když vešly v komnatu(J6m)
kam cílil jejich krok tu z paní nejstarší(J6m)
jež přísně střežila ctnost choti dauphina(J6m)
i ceremoniel s pokornou výčitkou(J6m)
svůj podiv zjevila nad paní rozmarem(J6m)
jenž byl tak nezvyklý a skoro nevhodný(J6m)
Však bledá Markéta jí odvětila hned(J6m)
a v zvuku jejích slov bys poznal královnu(J6m)
ne jenom původem i srdce šlechtictvím(J6m)
Vím těžko chápete má paní ctihodná(J6m)
co právě zřela jste a zvete rozmarem(J6m)
Ne muže zajisté vždyť málo krásný je(J6m)
však rety básníka jsem vděčně líbala(J6m)
že věcí krásných říc již tolik dovedly(J6m)
a velkých myšlenek A to je právo mé(J6m)
a snad i povinnost Jsem dcera vlasti své(J6m)
kde tolik pohádek a zkazek tajemných(J6m)
kde bardi v úctě jsou u dvora našeho(J6m)
tak jako v chatrči A milujeme je(J6m)
neb oni pěvci jsou a Poesii jen(J6m)
tím úctu vzdáváme Zde v slunné Francii(J6m)
svůj po domovu stesk tím jenom konejším(J6m)
když čítám básníky A Chartierův verš(J6m)
ten vroucí galantní miluji nad jiné(J6m)
Čím vděčná mohu být za tolik radosti(J6m)
smutnému básníku jenž ano tuším to(J6m)
byl málo milován že není krásný tak(J6m)
jak mnohý švarný hoch jenž v hlavě nemá nic(J6m)
Ó ctěte dámy mé básníky Francie(J6m)
ti vždycky krásni jsou pro posvěcení své(J6m)
a duchem srdcem svým i králům rovni jsou(J6m)
Tak vroucně mluvila až tvář jí zkvetla v nach(J6m)
Pak prostě srdečně jim dala na jevo(J6m)
že sama býti chce A plna radosti(J6m)
jež v nitru hřála ji se knihy chopila(J6m)
a verše četla si ta pravá královna(J6m)
Ó starý básníku cos cítil v duši své(J6m)
když pozděj zvěděl jsi že sladké snění tvé(J6m)
přec byla skutečnost že na tvůj tenký ret(J6m)
jenž odříkání zvyk co všichni chodili(J6m)
ke kvasům milosti se snesl v zázraku(J6m)
polibek Markéty již dauphin Francie(J6m)
si za choť vyvolil Vím že jsi s osudem(J6m)
se smířil blažený a klidněs umíral(J6m)
A je li bájí snad co napsal Pasquier(J6m)
jak Věda závistná to nyní klevetí(J6m)
to pravdou bude vždy co děla Markéta(J6m)
již chotí vyvolil si dauphin Francie(J6m)
že básník králem je a hoden odměny(J6m)
za Poesie dar jímž blaží člověka(J6m)
vděčnosti národa polibků královen(J6m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
28 |
| Celkem veršů: |
146 |
| Jamb: |
146
(100 %)
|