SONETA

Stanislav Popelka

Tak zřel jsem Tebe naposled. Ten čarný zjev Tvých zraků záblesk milý, jež v duši mé zář jitra probudily, zřel v háji jsem kdys naposled. Ta touha, jež dosud v ňadrech mladých spala, svou hlavu k prvním činům vzpjala – ta zachvěla se naposled. – – – Ta píseň má, jež zrodila se v bolu a ptala se, zda dále půjdem spolu, ta pěla Tobě naposled. Já spatřil Tebe naposled. Leč láska má Tvých zraků na výsluní ta v prsou doposud mi bouřně duní a nezaplála naposled.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

190. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZKŘÍŠENÍ. (Stanislav Popelka)
  2. SNĚNÍ BÁSNICKÉ. (Karel Sabina)
  3. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  4. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  5. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO. (František Kvapil)
  6. Stance. (Adolf Heyduk)
  7. Zas jednou. (Růžena Jesenská)
  8. ROMANCE (Rudolf Medek)
  9. Co neuvadne. (Eliška Krásnohorská)
  10. I. I u mé hrudi píseň zní, (Alexandr Balcárek)