SONETA

Stanislav Popelka

SONETA (slečně Aničce Sekorové.)
Tak zřel jsem Tebe naposlednaposled. Ten čarný zjev Tvých zraků záblesk milý, jež v duši mé zář jitra probudilyprobudily, zřel v háji jsem kdys naposled. Ta touha, jež dosud v ňadrech mladých spala, svou hlavu k prvním činům vzpjala – ta zachvěla se naposled. – – – Ta píseň má, jež zrodila se v bolu a ptala se, zda dále půjdem spoluspolu, ta pěla Tobě naposled. Já spatřil Tebe naposled. Leč láska má Tvých zraků na výsluní ta v prsou doposud mi bouřně duní a nezaplála naposled. 2
Básně v knize Stíny a odlesky:
  1. UPOMÍNKY
  2. SONETA
  3. PŘÁTELSTVÍ
  4. V UPOMÍNKÁCH
  5. UČITELKA.
  6. SEN.
  7. NECTAVSKÉ ÚDOLÍ.
  8. MÉ RODIŠTĚ.
  9. SIROTEK.
  10. NÁPIS NA STARÉM MEČI.
  11. NA POCIZENÉ ZEMI
  12. VÁNOČNÍ POVÍDKA.
  13. Z DALŠÍCH POTULEK SATANOVÝCH.
  14. FIALKY.
  15. Z AMOROVA KOMMENTÁŘE.
  16. FANTASIE ŽIVOTA.
  17. LESNÍ VILA.
  18. VZKŘÍŠENÍ.
  19. MALÁ MAŘENKA.
  20. SATYRY A CHARAKTERY Z KOCOURKOVA.
  21. SATYRA.
  22. VÝKŘIK UTLAČOVANÝCH
  23. SMRT MISTRA JANA HUSA.
  24. NAŠE VLAST.
  25. RODNÁ ŘEČ.
  26. VOLNOST.