PŘÁTELSTVÍ

Stanislav Popelka

PŘÁTELSTVÍ (slečně Aničce Sekorové.)
Ne krásy vděk, jenž zdobí Tvoje čeločelo, ni vnada mámivá nepoutá mne k Tobě. Proč rád tě vídám, to v písních sterých zněloznělo, to není srdce – tím to nezachvělo – toť plamen přátelství je čistýčistý, jenž uhasíná v hroběhrobě. Vyslovit správně se to družko nedánedá, to dá se přítelko má cítit pouze, jest osudem již rád, že člověk hledá co duši jeho ze všednosti zvedá a rád že snívá – v marné třeba touze. Věř mi, že často povzdech se rtů slétl, když zřel jsemjsem, jak rámě Tě svírá jinéjiné, však pomyslil jsemjsem, ač mne bol ten hnětl: „Vždyť pro mne květ vonný nevykvetl a vášeň vzniklá tak jako sen mine.“ Tvé milé oko divné kouzlo hostíhostí, mně zdá se vždy, že číst v Tvé duši lze mimi. Ty klenot máš, jenž zve se upřímnostíupřímností, to lidem druhu mého k úctě dostidosti, vždyť mám tak málo přátel na té zemi! 3
Básně v knize Stíny a odlesky:
  1. UPOMÍNKY
  2. SONETA
  3. PŘÁTELSTVÍ
  4. V UPOMÍNKÁCH
  5. UČITELKA.
  6. SEN.
  7. NECTAVSKÉ ÚDOLÍ.
  8. MÉ RODIŠTĚ.
  9. SIROTEK.
  10. NÁPIS NA STARÉM MEČI.
  11. NA POCIZENÉ ZEMI
  12. VÁNOČNÍ POVÍDKA.
  13. Z DALŠÍCH POTULEK SATANOVÝCH.
  14. FIALKY.
  15. Z AMOROVA KOMMENTÁŘE.
  16. FANTASIE ŽIVOTA.
  17. LESNÍ VILA.
  18. VZKŘÍŠENÍ.
  19. MALÁ MAŘENKA.
  20. SATYRY A CHARAKTERY Z KOCOURKOVA.
  21. SATYRA.
  22. VÝKŘIK UTLAČOVANÝCH
  23. SMRT MISTRA JANA HUSA.
  24. NAŠE VLAST.
  25. RODNÁ ŘEČ.
  26. VOLNOST.