NÁPIS NA STARÉM MEČI.

Stanislav Popelka

NÁPIS NA STARÉM MEČI.
Na prahu zbrojnice jsem stanul zamyšlen. Kov zašlý starých práchnivících zbraní skly barevnými štíhlých oken gótických narudlou září barvil úsvit ranní – – – – a po parketách vrhal pestrý duhy pás. Vzduch kolem dýchal plísní zašlých věků a z rámurámů zaprášených mezi krunýři v tlum zbraní zřely přísné tváře reků. Tu mezi zbrojímzbrojí gigantických rozměrůrozměrů, již nesly chrabré plece bohatýrů, pohozen v koutě leží starý mečmeč. „Za vlast a krále, za volnost i víru“ – – rzí rozhlodaný nápis v ocel jeho vryt. Ó mrtvý svědku velkých snah a skutků! tajemné zvěsti tvojitvojí zcela rozumí jen zadumaný básník ve svém smutku, jen on tě chápe ve tvých nekonečných snech, ten vznětvznět, to nadšení, jež vedlo rukuruku, kdy v ocel ryla slova plamenná, jen jeho hruď tu všecku pojme muku. Tu mrazem dýše z pergamenu kroniky v prach zdeptaného národa – ó víry a laskylásky k vlasti svaté zápaly! Dnes chvíte se jen ve lkavychlkavých strunách lyry. 16 V ty básník sáhne bouří svojích dumdum, kdy rudou stopou našich dějin kráčí – sál zalil se v šer; mně zdálo se, že z kouta, kde temné se stíny mračímračí, kdos velký mezímezi zbrojizbrojí zvolna vstal a síní přešel dlouhým, vážným krokem. V tlum stínů zahalen, zpět ohledohléd se a slzou zvlhlým zadíval se okem v kout ozářený rudou záplavou, kde mezi štíty mrtvých bohatýrů stál starý, rezavý meč s nápisem: Za„Za vlast a krále – za volnost a víru!“ 17

Básně v knize Stíny a odlesky: