1-1
Na prahu zbrojnice jsem stanul zamyšlen.
1-2
Kov zašlý starých práchnivících zbraní
1-3
skly barevnými štíhlých oken gÓtických
1-4
narudlou září barvil úsvit ranní – – – –
1-5
a po parketách vrhal pestrý duhy pás.
2-1
Vzduch kolem dýchal plísní zašlých věků
2-2
a z rámů zaprášených mezi krunýři
2-3
v tlum zbraní zřely přísné tváře reků.
3-1
Tu mezi zbrojí gigantických rozměrů,
3-2
již nesly chrabré plece bohatýrů,
3-3
pohozen v koutě leží starý meč.
3-4
„Za vlast a krále, za volnost i víru“ – –
3-5
rzí rozhlodaný nápis v ocel jeho vryt.
4-1
Ó mrtvý svědku velkých snah a skutků!
4-2
tajemné zvěsti tvojí zcela rozumí
4-3
jen zadumaný básník ve svém smutku,
4-4
jen on tě chápe ve tvých nekonečných snech,
4-5
ten vznět, to nadšení, jež vedlo ruku,
4-6
kdy v ocel ryla slova plamenná,
4-7
jen jeho hruď tu všecku pojme muku.
5-1
Tu mrazem dýše z pergamenu kroniky
5-2
v prach zdeptaného národa – Ó víry
5-3
a lásky k vlasti svaté zápaly!
5-4
Dnes chvíte se jen ve lkavých strunách lyry.
5-5
V ty básník sáhne bouří svojích dum,
5-6
kdy rudou stopou našich dějin kráčí –
5-7
sál zalil se v šer; mně zdálo se,
5-8
že z kouta, kde temné se stíny mračí,
6-1
kdos velký mezi zbrojí zvolna vstal
6-2
a síní přešel dlouhým, vážným krokem.
6-3
V tlum stínů zahalen, zpět ohléd se
6-4
a slzou zvlhlým zadíval se okem
6-5
v kout ozářený rudou záplavou,
6-6
kde mezi štíty mrtvých bohatýrů
6-7
stál starý, rezavý meč s nápisem:
6-8
„Za vlast a krále – za volnost a víru!“