Z DALŠÍCH POTULEK SATANOVÝCH.

Z DALŠÍCH POTULEK SATANOVÝCH.
A opět se brodil satan světem širokýmširokým, až stanul kdys znaven pod kopcekopcem vysokým. Zde klášter zbožných mnichů stál a před jeho fortnou na prahu seděsedě, vesele do světa hledě bachratý páter Františkán veselou odrhovačku jakous na housličky hrál. Satan poslouchal to chvíli – pak se zdvih’zdvih’, bylť v tom okamžení zvuk housliček stich’ Hleďe na klášterní sad potichu se smálsmál, vždyť mu osud vzácný úlov pro peklo zas přál. Zde páter Lukáš s kuchařinkou sedělseděl, vnadnou děvici objímal – o zradě však nevěděl. Satan mrštným okem ruče přelitpřelil sad a šťastnému párku zabočil hned v zad. Teď stanul. Popošel jim vstřícvstříc, páter Lukáš chvěje se a bled nevěděl rozpaky teď hnedhned, co měl by říc.’říc’. „I známe to. Mám to potěšení vám představit se o znění, ač jméno mé není překrásné, přec znejte mne! „JsemJsem satan– kníže pekelné!pekelné!“ 26 Panně kuchařince zmizel růměn s tváří. Zbledla. Nad hlavou satana se mihla, bože! – s hrůzou vzkřikla, potvora s ohnivou rudou září. Satan uchvátil miláčky teď obaoba, na tváři jeho mísila s chechtotem se zlobazloba, „otče Lukáši, zde je tvoje Věra, tys synem mýmmým, ona moje dcera; buďte vděčni štěstí, jež vás spolu svedlo.“ Zdvih se vítr a satan zmizel s oběma teď v peklo. 27