VOLNOST.

Stanislav Popelka

VOLNOST.
Já vida lidstva shon a spěch a vida jejíchjejich rozpaky i snahy, jak jdouce za svým, cizí kácí prahyprahy, tu ptám se „Budeš také z těch?“ Což lesk mne křížů stužek láká, co dlouhé služby do zásluh? Můj osud volného je ptáka, jenž poletuje sad i luh. Jsem zrozen v chatě selské známě, otec ukázal mi tehdy již mou cestu vidavida, jak se zmítá v slámě, mně pravil „Ničím nebudiž!“ A že byrokracie pro národ je velké katovstvíkatovství, ničím nebudu a vždy jen hlásat míním volnost, rovnostrovnost, bratrství! E: jf; 2007 51