NAŠE VLAST.

Stanislav Popelka

NAŠE VLAST.
Na strážístráži stále,stále jak vojín na vedetěvedetě má drahá vlasti – chránit budeme tě, ať vrazi brojí, ať si hučí hromhrom, my neustanem v svatém díle tom. Proud nadšení nám nikdy vyschnout nesmí v nitru; nám k šťastnějšímu hvězda svítí jitru a národ, který Žižka k slávě ved – ten nepokoří ni za celý svět. Než jedno na paměti mějme přece: zradu – tou pouze kles’ by národ Husů – Poděbradů, když opustí nás bratří svorný duch – jinak nemuž’ ni sám vekývelký bůh. *
48 *
Vlast naše velká mohyla, kde čackých dědů popel skryt; po celá děsná století ji osud nemuž naplnit. Ó nevzbuďte hrdinů těchtěch, jež ruka vrahů ubila. Jim povždy baštou byla vlast a vlast též jejich mohyla. A kdyby osud kázal dnes hrob znovu pro nás otvírat, my přísahejme pospolu jak oni slavně umírat. 49