NAŠE VLAST.

Stanislav Popelka

Na stráži stále jak vojín na vedetě – má drahá vlasti – chránit budeme tě, ať vrazi brojí, ať si hučí hrom, my neustanem v svatém díle tom. Proud nadšení nám nikdy vyschnout nesmí v nitru; nám k šťastnějšímu hvězda svítí jitru a národ, který Žižka k slávě ved – ten nepokoří ni za celý svět. Než jedno na paměti mějme přece: zradu – tou pouze kles' by národ Husů – Poděbradů, když opustí nás bratří svorný duch – jinak nemuž' ni sám velký bůh. Vlast naše velká mohyla, kde čackých dědů popel skryt; po celá děsná století ji osud nemuž naplnit. Ó nevzbuďte hrdinů těch, jež ruka vrahů ubila. Jim povždy baštou byla vlast a vlast též jejich mohyla. A kdyby osud kázal dnes hrob znovu pro nás otvírat, my přísahejme pospolu jak oni slavně umírat.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

38. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TEXT K SLAVNOSTNÍMU SBORU ZVONAŘOVU (Jan Neruda)
  2. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  3. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)
  4. Nadšení. (Svatopluk Čech)
  5. Naše palladium. (Augustin Eugen Mužík)
  6. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  7. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  8. NÁŠ ÚDĚL. (Eliška Krásnohorská)
  9. XIX. Školy matičné. (Jan Vřesnický)
  10. VYTRVEJ! (Rudolf Pokorný)