NAŠE VLAST.
Na strážístráži stále,stále jak vojín na vedetěvedetě –
má drahá vlasti – chránit budeme tě,
ať vrazi brojí, ať si hučí hromhrom,
my neustanem v svatém díle tom.
Proud nadšení nám nikdy vyschnout nesmí v nitru;
nám k šťastnějšímu hvězda svítí jitru
a národ, který Žižka k slávě ved –
ten nepokoří ni za celý svět.
Než jedno na paměti mějme přece: zradu –
tou pouze kles’ by národ Husů – Poděbradů,
když opustí nás bratří svorný duch –
jinak nemuž’ ni sám vekývelký bůh.
*
48
*
Vlast naše velká mohyla,
kde čackých dědů popel skryt;
po celá děsná století
ji osud nemuž naplnit.
Ó nevzbuďte hrdinů těchtěch,
jež ruka vrahů ubila.
Jim povždy baštou byla vlast
a vlast též jejich mohyla.
A kdyby osud kázal dnes
hrob znovu pro nás otvírat,
my přísahejme pospolu
jak oni slavně umírat.
49