SEN.

Stanislav Popelka

SEN.
Zde v tichém temnu javorůjavorů, když bledá lůna plane v obzoruobzoru, tak často snívám ruce spjaté v klínu; a nad hlavou zde sešlý javor s bukem andílka as věčně napřaženým lukem mi zakrývají ve svém stínu. A usmívá se lásky hravý rek, já dýši slastnou vůni z fialek – podle stezky cítím rozmarinu. „Ó nemiř! Nikoho teď hravým šípem již nezraníš sám stížen věku vtipemvtipem, ó marně hledíš ze svůdného stínu.“ Zas v němém lůně zmlklé zahrady dlím, mysl v poutech chmurné nálady, mé srdce teskné dumá – buší – –,buší – – Teď vítr pohnul stínu haluzemi – – šíp Amorův hle – zvětralý pad’ k zemi. 7
Básně v knize Stíny a odlesky:
  1. UPOMÍNKY
  2. SONETA
  3. PŘÁTELSTVÍ
  4. V UPOMÍNKÁCH
  5. UČITELKA.
  6. SEN.
  7. NECTAVSKÉ ÚDOLÍ.
  8. MÉ RODIŠTĚ.
  9. SIROTEK.
  10. NÁPIS NA STARÉM MEČI.
  11. NA POCIZENÉ ZEMI
  12. VÁNOČNÍ POVÍDKA.
  13. Z DALŠÍCH POTULEK SATANOVÝCH.
  14. FIALKY.
  15. Z AMOROVA KOMMENTÁŘE.
  16. FANTASIE ŽIVOTA.
  17. LESNÍ VILA.
  18. VZKŘÍŠENÍ.
  19. MALÁ MAŘENKA.
  20. SATYRY A CHARAKTERY Z KOCOURKOVA.
  21. SATYRA.
  22. VÝKŘIK UTLAČOVANÝCH
  23. SMRT MISTRA JANA HUSA.
  24. NAŠE VLAST.
  25. RODNÁ ŘEČ.
  26. VOLNOST.