SEN.

Stanislav Popelka

Zde v tichém temnu javorů, když bledá lůna plane v obzoru, tak často snívám ruce spjaté v klínu; a nad hlavou zde sešlý javor s bukem andílka s věčně napřaženým lukem mi zakrývají ve svém stínu. A usmívá se lásky hravý rek, já dýši slastnou vůni z fialek – podle stezky cítím rozmarinu. „Ó nemiř! Nikoho teď hravým šípem již nezraníš sám stížen věku vtipem, Ó marně hledíš ze svůdného stínu.“ Zas v němém lůně zmlklé zahrady dlím, mysl v poutech chmurné nálady, mé srdce teskné dumá – buší – – Teď vítr pohnul stínu haluzemi – – šíp Amorův hle – zvětralý pad' k zemi.

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

166. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Viktor Dyk)
  2. None (Antal Stašek)
  3. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  4. SCHLEMIHL. (Viktor Dyk)
  5. SLAVNÁ KOŘIST (Antonín Sova)
  6. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  7. CHALOUPKA V LESE (Jaroslav Vrchlický)
  8. NOČNÍ ZPĚV MERLÍNA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA KRATOCHVÍLI. (Antonín Klášterský)
  10. PODZIMNÍ HONY (Antonín Sova)