XVII. Jak skřivan v poli v naší hrudi jásá upomínka,

Josef Kubelka

Jak skřivan v poli v naší hrudi jásá upomínka(J7f) jak zefýr květy v naši duši střásá upomínka(J7f) je hranol v němž se paprsk štěstí láme(J5f) je lásce tím čím kytici je vása upomínka(J7f) A jindy zas je věčnou lásky kletbou(J5f) své memento a vanitas jí hlásá upomínka(J7f) jak dravce jazyk její rány líže(J5f) však nezahojí do krve je zdrásá upomínka(J7f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	1
Celkem veršů:	8
Jamb:	8 (100 %)