NEZNÁMÝM KRAJEM.

Karel Babánek

V závojích černých těhotná hrůzou šla Noc... Zbloudil jsem v duše své neznámém kraji... daleká smutku jen rozrytá pole, hluboké zející bolesti rokle, průvody, viděl jsem na pustých hradech duchů, již vlekli se z Minula klínu – prchal jsem ze síní zbořených – z koutů. Ohlasy vstávaly vzbuzené kroky. Kol tůní zoufalství bloudil jsem černých, v zelených děsu a studených svitech – Na kraji vyvstalých, zamlkých lesů klesl jsem – příšerných, tajemných šílenství lesů...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

178. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na zpáteční cestě. ( K. Egor)
  2. TĚŽKÉ CHVÍLE. (Antonín Sova)
  3. NA OPUŠTĚNÝCH CESTÁCH. (Karel Babánek)
  4. Rychle šel jsem lesy neznámými. (Hermor Lilia)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. PODZIMNÍ VEČER DOMA. (Zdeněk Krušina)
  7. báseň bez názvu (Louis Křikava)
  8. ZA BZUKU MOUCHY (Antonín Sova)
  9. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  10. Mokrá dřeva stála zdrceně. (Hermor Lilia)