NA OPUŠTĚNÝCH CESTÁCH.

Karel Babánek

Já cestou žití šel a světla nezaplála v tmy skleslé – nad hlavou jen černá mračna stála, klid mrtvý, strnulý se na vše kolem věšel, a nikdo po cestách těch smutných, nikdo nešel. Tma krajem rozlitá do duše mojí padla v závojích smutečních, jež těžké v cestu kladla, má duše chvěla se, kol černé stíny stály, a měsíc nevyšel a hvězdy nezaplály. A nikde, nikde cíl, kraj v tmách se nekonečna jen ztrácel rozlitých. Noc strnulá a věčná šla s bledou úzkostí – nad hlavou mračna stála, a nikdo nešel kol a světla nezaplála.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

272. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)
  2. DOMOV (Božena Benešová)
  3. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)
  4. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  5. VZPOMÍNKA (Alfons Breska)
  6. POUTNÍKOVA PRVNÍ ÚZKOST. (Antonín Sova)
  7. Noc. (Antonín Klášterský)
  8. XLIX. Jest snivodechá noc, tma hvězdnatá a vlahá. (František Leubner)
  9. NÁVRAT K LÁSCE. (Antonín Sova)
  10. Scéna. (Viktor Dyk)