RESIGNACE.

Karel Babánek

V mé duše komnaty stín smutku černý pad’ – a stmívá se – noc – přijdou duchové – jdu resignace lampu rozsvítit. Ba – příliš životu jsem okna otevřel, chlad sklamání sem navál mrazivý – jdu v resignace kamna zatopit. ... A zápach vzpomínek zde, cítím, ještě zbyl, jich vůně těžká je... tak trpce zahořklá – jdu resignace parfum nasypat... Je půlnoc... komnat duše mé kdos’ okna vyrazil, a v svitech měsíce se chechtá příšerných – já resignace zapoměl jsem spustit záclony.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

169. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  2. Churavím. (Jan Červenka)
  3. PŮLNOČNÍ VĚTRY. (Adolf Červinka)
  4. VETŘELEC. (Karel Babánek)
  5. Pozdní jeseň. (Adolf Heyduk)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Duma zimní noci. (Adolf Heyduk)
  9. V DNECH LISTOPADU. (Roman Hašek)
  10. V NEMOCNICI. (Louis Křikava)