VOX HUMANA.

František Leubner

Svých otců líchou zděděnou pluh vleku pod jhem žití(J7f) chlad cítě z hrud jak zapadlé bych rovy přeorával(J7f) Pot se slzou mě vlaží chleby mozolův mě sytí(J7f) žeň kosím žebráckou jen neb s ní koukol kletby zrával(J7f) V sluch písní skřivánčích mně s hůry krůpěje se roní(J7f) však v brázdách krákorá tlum vran co za mnou v hnoji hrabou(J7f) Jsem dítě do šedin v dne jasu oči dlaní cloní(J7f) a mrak a bouře blesk a hrom mu chvěje duší slabou(J7f) Prach na skráni a opánkách se vleku syrou hrudou(J7f) blud nadějí kam za modlitby zaorávám(J6f) že dětem bohatěji žatvy jejich budou(J6f) Hloub rádlo jen ať vesele si o dožinkách výsknu(J7f) V tom pluh se láme padám duši Bohu vzdávám(J6f) a mrtvou hlavu v lůno země tisknu(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)