X. Hrst prachu, kostí dědů zavážu

František Leubner

Hrst prachu, kostí dědů zavážu si bílého do uzlíčku, pod vlastní hlavou uložím, než uhasí Smrtka mou svíčku. Dlaň cizí obnese hromničkou, to světelnou vzpomínkou štěstí, – vždy matně mi v oči kmitalo, mně prchajíc bludičkou v scestí. Kol zápěstí viň pouto růženec; ni bodlin, ni trnů nemá a za růží sadem zapadlým si nevzdychnou ústa již němá. V dlaň, k stydlé hrudi mrtvě ulehlou, vše vložte mi svízelné křížky; stlí se mnou ty těžké zápony s dní života žaltářní knížky. Jak vyhnanec-li klesnu v otčině, Smrt z matčina vyrvi rovu trs květů jeden, jediný, mně do hlav přesadit znovu. srdcem mateřím i zatřese bol nade mnou, nad sirotou, – usnu jak v loktech dověrně, tak poklidně, blaze nezměrně; jak pod její kolébavky úkojnou notou.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

625. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *   Za verše ty mi na památku dej, (Otakar Auředníček)
  2. 9. Do památníku. (Jaromír Březanovský)
  3. ŽIVOT VE SKONÁNÍ. (Václav Jaromír Picek)
  4. Půda vlastenská. (Václav Jaromír Picek)
  5. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  6. XXV. Oklamaná. (František Serafínský Procházka)
  7. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  8. Kalině. (Růžena Jesenská)
  9. Dívčina z údolí. ( Ceyp z)
  10. Píseň o lidském citu. (Jaroslav Vrchlický)