XXVII. CANON TŘÍHLASOVÝ

František Leubner

Kdo jsem, hádej, odpověz, srdce moje, – jaký ples! Touhou jara budím květy, ladím zpěvné hlasy, nevýmluvné blaha věty píšu ve stín řasy: mladá skráň se klade v dlaň, plá jas ráje v snů jí tkaň, k pocelu se vlní rety, rozplétají vlasy – – S písní chodím na pomlázku, ale šlehám do bolestí. Znáš mě? Ano, lásku, ty mé štěstí! Kdo jsem, hádej, odpověz, hlavo moje, – čí to ples? Moje sestra, – panna, růže, já jí brat jsem družný. K oddechu k ní viň se úže, se mnou v boj však mužný! Mozol plň ti tvrdou dlaň, – prosíš: Hoj! – já slyším: Raň! a jen můj přec dotek může sílit sval ti dužný. Cit jest léč a bez vizíru, já jen vstříc jdu nebojácný. Znáš mě? Na mou víru: Život pracný! Kdo jsem, hádej, odpověz, duše moje, nač ten děs? Kloníš hlavu, – svítá, svítá, nedaleko do dne! Hluboký můj hled tě vítá, jak zor matky rodné. Pokojně tě ujmu v dlaň: Zoro, plaň! Slz rosa kaň do věnců, jež vavřín splítá, trnem neubodne bledých čel, s nich vrásky hoře mizí klidem nebožtíků – Znáš mě? Ano, v skoře k želu, k díku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

145. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RECITANDO. (František Leubner)
  2. INTERLUDIUM. (František Leubner)
  3. Musám. (Julius Zeyer)
  4. Vše zaměňuješ při svém věčném kvasu, (Adolf Heyduk)
  5. LXII. (František Leubner)
  6. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  7. XXX. Jsi píseň (Xaver Dvořák)
  8. I. Nesmírná poušť přede mnou i za mnou, (Antonín Klášterský)
  9. FISCHAMEND. (Karel Toman)
  10. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)