INTERLUDIUM.

František Leubner

Kam z úhorů požatých dnů kam touží v snech vykvetlá duše(Na) Dlaň mozoly mi černala vedrem mi vypráhl ret(Na) jak za pluhem denně jsem kráčel Než po žatvě k orbě se chystám(Na) jdu na pouť se zbožnou písní modlitba vede můj krok(Na) Již duše své cestou se ptám Hnět chudoby pastorka zplodil(Na) klín vdovy siré samoty láskou jen macechy hřál(Na) a proto snad buduješ sobě snů bohaté poutnické chrámy(Na) bys v tísni davů věřících závratí omdlévala(Na) Ó mrákoty mdloby Dech zapuchlých hrobek a setlelých truhel(Na) skráň znojí dusna opary z kostnice šklebí se smrt(Na) dech v hrudi se zalkne svit práchnivý kalí zrak přímrakem žlutým(Na) pád těla temně zaduní vlhne vosková skráň(Na) Jen v zalehlé bolesti znám Hlava o hradby časnosti třeskla(Na) v tmách trosek těžce ulehla jakby ji posupný kat(Na) byl stupělou širočinou sťal do koše krvavých drtin(Na) v němž pěsti chmurných pochopů vlekou ji pod lešení(Na) Trup do černých zavíjí suken mnich svěcenou vodou jej kropí(Na) Ó duše slza soucitná ku břehům věčně tě zve(Na) Dech přístavu rozevlál mlhy plášť kající poutnice větrá(Na) a slunným jitra zábřeskem vítá tě východu den(Na) Kam kam jdeš má duše Slyš pod tebou šumí vod oceán živý(Na) šum táhlých pílí ku břehům s rozpjatou náručí vln(Na) vod zkypělých vzrušené hlavy se čeří kadeří bílou(Na) lnou toužně ku srázům strmým pnoucím se do blankytu(Na) jak nad oltářem zápalů pod dlaní velekněze(Na) dým galbanu sloupem se nese a myrrhy a onyxu vonný(Na) kdy z jitra na zlatém stolu mění se předkladný chléb(Na) Prach nohou ti oceán smývá ty rozpínáš toužně dlaně(Na) co na nich slzy bolestí zázrakem osýchají(Na) a míříš a letíš a letíš až nad vesmír v nedozírno(Na) a závrať vytržení kol skrání ti nadzemsky plá(Na) Ať pod tebou oceán duní a zuní proud vzdýmá a hřímá(Na) ty plyneš slunně žhoucí stín nad jeho hlubinami(Na) z hvězd rostoucích okruhů čarných zve výše tě věčné slunce(Na) až v slasti rajsky oslnné přivíráš blaženě zrak(Na)

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

89. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  2. XIV. Má zkušená bábo – budiž Vám lehka zem! – (František Leubner)
  3. RECITANDO. (František Leubner)
  4. I. Nesmírná poušť přede mnou i za mnou, (Antonín Klášterský)
  5. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  6. FISCHAMEND. (Karel Toman)
  7. XI. Buření byť jen zarostl, (František Leubner)
  8. Anachoret. (František Leubner)
  9. XVI. HRANA. (František Leubner)
  10. XXVII. CANON TŘÍHLASOVÝ (František Leubner)