XLI.

František Leubner

XLI.

Člověk – dnes časnosti bolavé dítě,

pak Věčňátko, moudré a tiché Věčně...

Ach, je nás tu, je nás po světě těch sirot až nadbytečně! V klín matička věčnost odtud k sobě zve co chvíli jedno Věčně. 85 Byť zasáhlo i v chod orloje, z tmy pjalo se na nebesa snah dočasných touhou nesmrtelnosti, – v klín matce potom klesá. Hrob zavoní douškou mateří – – Máť povzdychem hojí skrytě, čím macecha Bolest, otčim Život kdy jí upral věrné dítě. Sic div to: v muž Věčně vyrůstá jen otčíma tvrdou pěstí, – vrať matka však Věčnost jedno Věčně v svět, my na obry vzrostem v štěstí!

Kniha Smrt kmotřička (1910)
Autor František Leubner