V. Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá,

František Leubner

V.
Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá, Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá,
 sen s očí plaší, na krev srdce ranní, k rtům pohár hořký neúprosně sklání, – čím jest jí upomínka blaha skvělá? Jí neskojena přání naše vřelá, je v ruce chabé zrezivělou zbraní, jež davy strastí v dálku nezahání, hruď jizví, jež si blaha opět želá. „Ach lépe bylo!“ – lkáme jako děti a slunce za hory se klonit zříme, však slepi jsme, když v novém vzchází lesku. Vždy blaha vzpomínka, když duší letí, buď jiskrou, v popele co chladném dříme a duši hřeje v mrazné zimě stesků! 11

Kniha Na okrajích kancionálu života (1897)
Autor František Leubner