V. Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá,

František Leubner

Když bolesť krutá, dnem i nocí bdělá, sen s očí plaší, na krev srdce ranní, k rtům pohár hořký neúprosně sklání, – čím jest jí upomínka blaha skvělá? Jí neskojena přání naše vřelá, je v ruce chabé zrezivělou zbraní, jež davy strastí v dálku nezahání, hruď jizví, jež si blaha opět želá. „Ach lépe bylo!“ – lkáme jako děti a slunce za hory se klonit zříme, však slepi jsme, když v novém vzchází lesku. Vždy blaha vzpomínka, když duší letí, buď jiskrou, v popele co chladném dříme a duši hřeje v mrazné zimě stesků!

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

215. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá, (Jan Kollár)
  2. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  3. XVII. Anjelíno! dcero krásy, (Boleslav Jablonský)
  4. Maří Magdalena. (František Leubner)
  5. 22. Vrah. (František Sušil)
  6. Dobrou noc! (Václav Jaromír Picek)
  7. Trpící dívce. (Antonín Koukl)
  8. Náš cíl. (Karel Marie Drahotín Villani)
  9. Ave. (Stanislav Mráz)
  10. Útěcha. (Augustin Eugen Mužík)