Maří Magdalena.

František Leubner

Vstal Kristus, alleluja! V ranním slunci stojí, klid velebný se jasní v obličeji, z ran jizvených se tiché hvězdy chvějí, skráň zbodenou mu chladem vůně zahrad hojí. A před ním klečí Maří v slastném nepokoji: Ne, sen to není toužné duše její! Zde září, Vítěz, hrobu u veřejí, však jejích rukou doteku se bojí. Ať na rozlukách srdce mřelo křečí, jak zachvělo se štěstím na den třetí, kdy vstanul ve slávě a kráse větší! Ó smrti, kdež tvůj osten? Láska kámen láme, co smrť jej nad milými srdci zapečetí, i vstane zas, co v srdci živo máme.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

114. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  2. 7. Úmrtí panny. (František Sušil)
  3. XCVIII. Vrah starý ten pásma lichot (František Ladislav Čelakovský)
  4. Smrť sv. Cyrilla. (František Sušil)
  5. VI. TOUHA PO NEBI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 75. Jitro. (František Sušil)
  7. Sv. Gregor Vel. (František Sušil)
  8. Modlitba pod hvězdami. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. 45. Hrob. (František Sušil)
  10. XXXV. Ruka Boží do oblaků (Josef Kalus)